Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 5. 2025
Územní rozpočty v květnu letošního roku dosáhly třetího historicky nejlepšího výsledku hospodaření 19,3 mld. Kč, a to navzdory tlaku na výdaje a slabším příjmům. Je však třeba dodat, že přebytek hospodaření je zkreslen přijatými dotacemi na přímé výdaje na vzdělávání a dotacemi pro soukromé školy, které do konce května nebyly v plné výši vyplaceny školám a školským zařízením. Očištěné saldo, které nezahrnuje tyto transfery, činilo pouze 2,6 mld. Kč. Meziročně saldo rozpočtu kleslo, přičemž hlavními faktory poklesu salda byly rostoucí investiční výdaje a citelný propad nedaňových příjmů.
Ve srovnání s předchozím rokem vzrostly celkové příjmy územních rozpočtů jen mírně, a to především díky vyšším přijatým transferům. Zatímco obcím vlastní příjmy mírně vzrostly, kraje zaznamenaly jejich meziroční pokles, a to především v důsledku nižších příjmů z úroků a jednorázových nedaňových příjmů minulého roku (např. výplaty věřitelům Sberbank CZ). Daňové příjmy, které tvoří klíčovou složku vlastních příjmů, zaznamenaly celkově meziroční nárůst. Růst byl patrný u obcí i krajů, a to především díky vyšším příjmům z DPFO, které odrážely růst mezd a efekt daňových úprav účinných od roku 2024.
Na výdajové straně se projevil silný růst kapitálových výdajů. Obce investovaly zejména do rozvoje základního školství a veřejné dopravy, zatímco kraje směřovaly prostředky do kulturní infrastruktury či sportovních zařízení. Tento trend potvrzuje snahu územních rozpočtů alespoň částečně využít dostupné peněžní prostředky. Běžné výdaje, které tvoří převažující část celkových výdajů, rostly mnohem pomaleji. U krajů běžné výdaje meziročně dokonce poklesly, a to zejména v oblasti školství. Obce naopak vykázaly růst běžných výdajů, přičemž klíčovou roli sehrály vyšší í výdaje na dopravní obslužnost.
Detailní informace jsou uvedeny v systému Monitor (data za územní rozpočty lze získat v Analytické části v sekci Územní organizace).
Hospodaření územních rozpočtů
V květnu 2025 hospodařily kraje, obce a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) s rozpočtovým přebytkem ve výši 19,3 mld. Kč. Přestože se jedná o meziroční pokles salda (o 30,8 %, tj. o 8,6 mld. Kč), jde stále o třetí nejvyšší kladné hospodaření územních rozpočtů od roku 2015 (viz graf č. 1). Za pokles salda mohl především růst výdajů, zejména na investice, a na příjmové straně pak výrazný útlum nedaňových příjmů (výplata věřitelů Sberbank CZ v minulém roce). Po očištění přímých výdajů na vzdělávání a dotací soukromým školám1 činilo očištěné saldo hospodaření 2,6 mld. Kč, což představuje meziroční pokles o 90,4 %, tj. o 24,9 mld. Kč2.
Příjmy územních rozpočtů:
Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů v květnu 2025 činily 347,8 mld. Kč a meziročně vzrostly o 1,8 %, tj. o 6 mld. Kč. Po očištění příjmů krajů a obcí (v případě hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činí očištěné příjmy 239,1 mld. Kč. Vlastní příjmyi územních rozpočtů, které dosáhly 198,3 mld. Kč, meziročně klesly o 1 %, tj. o 2 mld. Kč. Soběstačnost územních rozpočtů, která představuje podíl vlastních příjmů na celkových očištěných příjmech3, v květnu letošního roku činila 83 % a meziročně se téměř nezměnila.
Za meziročním navýšením celkových příjmů stojí především transfery (meziročně o 5,7 %, tj. o 8 mld. Kč), které dosáhly 149,5 mld. Kč. To bylo výlučně způsobeno růstem neinvestičních přijatých transferů o 8 %, tj. o 10,3 mld. Kč, které činily 139,1 mld. Kč. Naopak investiční přijaté transfery, které tvoří pouze zlomek celkových transferů, meziročně klesly o 18,4 %, tj. o 2,3 mld. Kč.
Daňové příjmy meziročně vzrostly o 3,5 %, tj. o 5,6 mld. Kč, na 165 mld. Kč. Meziroční pokles nedaňových příjmů o 21,2 % tj. o 8 mld. Kč, na 29,7 mld. Kč souvisí s výplatou věřitelů Sberbank CZ, realizovanou v předchozím roce, a poklesem příjmů z úroků.
Výdaje územních rozpočtů:
Celkové konsolidované výdaje územních rozpočtů v květnu 2025 činily 328,6 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 4,6 %, tj. o 14,6 mld. Kč. Po očištění výdajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 dosáhly očištěné výdaje 236,5 mld. Kč.
Běžné výdaje vzrostly o 1,6 %, tj. o 4,4 mld. Kč, a činily 277 mld. Kč. Na tom se podílel nárůst výdajů na dopravní obslužnost – drážní. Kapitálové výdaje se meziročně navýšily o 24,7 %, tj. o 10,2 mld. Kč, a činily 51,5 mld. Kč, především díky investicím do základních škol a do sportovního zařízení ve vlastnictví obce.
I. Hospodaření krajů
Rozpočtové saldo krajů v květnu 2025 dosáhlo 15,8 mld. Kč. Výsledek hospodaření meziročně výrazně vzrostl (o 73,8 %, tedy o 6,7 mld. Kč) v důsledku značného poklesu běžných výdajů. Po očištění salda o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 výsledek hospodaření skončil dokonce v deficitu 0,8 mld. Kč a meziročně výrazně klesl2. Výsledek rozpočtového hospodaření je tak významně zkreslen přijatými dotacemi na přímé výdaje na vzdělávání a dotacemi pro soukromé školy, které do konce května nebyly v plné výši poskytnuty školám a školským zařízením.
Příjmy krajů:
Celkové příjmy krajů dosáhly ke konci května 2025 výše 162 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 1 %, tj. o 1,6 mld. Kč. Po očištění o příjmů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 činily očištěné příjmy 66,8 mld. Kč. Meziročně oslabily vlastní příjmyi krajů, které dosáhly 45,8 mld. Kč a tvořily necelých 69 % celkových očištěných příjmů3.
Daňové příjmy, které tvoří nejvýznamnější část vlastních příjmů, vzrostly meziročně o 3,9 %, tj. o 1,5 mld. Kč, a činily 40,4 mld. Kč. Nejvýraznější nárůst zaznamenaly příjmy z DPFO (o 7,9 %, tj. o 0,7 mld. Kč) odrážející růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Dále vzrostly příjmy z DPH (o 2,5 %, tj. o 0,5 mld. Kč) v důsledku růstu nominálních výdajů domácností. Ostatní daňové příjmy, které tvoří pouze malou část celkových daňových příjmů, a příjmy z DPPO se meziročně pouze mírně navýšily.
Kraje přijaly do května transfery v celkovém objemu 116,2 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 4,4 %, tj. o 4,8 mld. Kč. Neinvestiční transfery, které tvoří převážnou většinu přijatých transferů, dosáhly 113,6 mld. Kč, tedy meziročně vzrostly o 7,3 %, tj. o 7,7 mld. Kč. Nejvýraznější meziroční růst zaznamenaly přímé výdaje na vzdělávání, které vzrostly o 8,6 %, tj. o 7,1 mld. Kč. Tyto peněžní prostředky byly poskytnuty z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 4.
Investiční transfery přijaté kraji v květnu činily 2,6 mld. Kč, což představuje pokles o více než polovinu. Tento výrazný pokles byl způsoben zejména nižším objemem peněžních prostředků poskytnutých z Integrovaného regionálního operačního programu financovaného z EU, konkrétně poklesem o 3,7 mld. Kč, z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“). Přehled nejvýznamnějších investičních transferů přijatých kraji je uveden v grafu č. 5.
Výdaje krajů:
Celkové výdaje krajů v květnu 2025 činily 146,1 mld. Kč a meziročně klesly o 3,4 %, tj. o 5,1 mld. Kč. Po očištění výdajů krajů o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné výdaje činí 67,6 mld. Kč. Na meziročním poklesu měly podíl výhradně běžné výdaje (o 4,5 %, tj. o 6,3 mld. Kč), které dosáhly 134,8 mld. Kč. Transfery převedené příspěvkovým a podobným organizacím dosáhly 99,9 mld. Kč a tvořily 74,1 % celkových běžných výdajů, kdy se jednalo především o neinvestiční transfery poskytované základním a mateřským školám v rámci přímých výdajů na vzdělávání. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o 12 %, tj. o 1,2 mld. Kč, na 11,3 mld. Kč, a to zejména z důvodu zvýšení investic do sportovních činností, muzeí a galerií.
Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za březen 20254 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2025.
II. Hospodaření obcí
Obce v květnu 2025 vykázaly saldo hospodaření ve výši 3 mld. Kč, což představuje jeden z historicky nejnižších výsledků hospodaření (viz graf č. 6). Z toho rozpočet hl. m. Prahy skončil v přebytku 5,7 mld. Kč (meziroční pokles o 20,6 %, tj. o 1,5 mld. Kč) s celkovými příjmy ve výši 54,4 mld. Kč a výdaji v hodnotě 48,7 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí činily 135,7 mld. Kč, výdaje 138,4 mld. Kč a výsledek rozpočtového hospodaření dokonce skončil v deficitu 2,7 mld. Kč.
Příjmy obcí:
Celkové příjmy obcí v květnu dosáhly 190,1 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 2,9 %, tj. o 5,3 mld. Kč. Po očištění příjmů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné příjmy činí 176,5 mld. Kč. Vlastní příjmyi obcí, které v květnu tvořily 86,1 % celkových očištěných příjmů3, zaznamenaly nepatrný meziroční růst a dosáhly 151,9 mld. Kč.
Největší objem vlastních příjmů tvoří daňové příjmy, které meziročně vzrostly o 3,3 %, tj. o 4 mld. Kč, na 124,7 mld. Kč. Jak demonstruje graf č. 7, tak se meziročně nejvýrazněji navýšil příjem z DPFO (o 7,8 %, tj. 2 mld. Kč), ve kterém se odráží růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024. Dále vzrostl příjem z DPPO (o 4,8 %, tj. o 1,1 mld. Kč) a vzrostly i příjmy z DPH (o 1,9 %, tj. o 1,1 mld. Kč). Meziroční pokles byl zaznamenán pouze u ostatních daňových příjmů (o 1,7 %, tj. o 0,2 mld. Kč).
Obce přijaly do května transfery v celkové výši 38,1 mld. Kč (meziroční růst o 11,7 %, tj. o 4 mld. Kč). Z toho neinvestiční transfery činily 29,9 mld. Kč a meziročně se navýšily o 10,7 %, tj. o 2,9 mld. Kč. Meziroční růst byl zejména způsoben na straně transferů poskytovaných z kapitoly MŠMT v rámci přímých výdajů na vzdělávání (o 10,6 mld. Kč). Přehled nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je uveden v grafu č. 8.
Investiční transfery přijaté obcemi zaznamenaly meziroční růst o 15,7 %, tj. o 1,1 mld. Kč, na 8,2 mld. Kč. Na tom se zejména podílel růst transferů poskytovaných z Integrovaného regionálního operačního programu 2021-2027 financovaného z EU (zvýšení o 1,8 mld. Kč) z kapitoly MMR. Významné investiční transfery přijaté obcemi jsou zachyceny v grafu č. 9.
Výdaje obcí:
Celkové výdaje obcí v květnu 2025 činily 187,1 mld. Kč a meziročně vzrostly o 11,8 %, tj. o 19,8 mld. Kč. Po očištění výdajů obcí (u hl. m. Prahy) o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy1 očištěné výdaje činí 173,6 mld. Kč. Meziroční růst byl způsoben především navýšením běžných výdajů (o 8,1 %, tj. o 11 mld. Kč) na 146,7 mld. Kč, a to zejména navýšením neinvestičních transferů základním a mateřským školám a transferů na dopravní obslužnost. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 40,7 mld. Kč. Kapitálové výdaje se oproti minulému roku také zvýšily (o 28,1 %, tj. o 8,8 mld. Kč) na 40,3 mld. Kč, a to především z důvodu navýšení investic do základních škol a veřejné silniční dopravy.
Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za březen 20254 z: Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 31. 3. 2025.
III. DSO
Dobrovolné svazky obcí hospodařily v květnu 2025 s celkovými příjmy ve výši 2,8 mld. Kč a celkovými výdaji ve výši 2,5 mld. Kč. Saldo rozpočtu meziročně pokleslo a skončilo v přebytku 0,4 mld. Kč.
1 Přímé výdaje na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito peněžními prostředky nijak nakládat. Obdobně je tomu v případě dotací pro soukromé školy. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
2 Tento rozdíl je způsoben časovým nesouladem mezi okamžikem přijetí peněžních prostředků ze státního rozpočtu kraji a hl. m. Prahou určených na přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy a jejich odesláním školám a školským zařízením. Konkrétně peněžní prostředky ze státního rozpočtu na tyto účely na měsíc květen byly přijaty kraji a hl. m. Prahou v květnu 2025, ale budou odeslány školám a školským zařízením až následující měsíc.
3 Celkové příjmy očištěné o příjmy z transferů určených na přímé výdaje na vzdělávání a z dotací pro soukromé školy.
4 Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
i Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy